Rozhovor ke knize Tajemství životní motivace
Marian Jelínek (55) proslul jako osobní trenér Jaromíra Jágra. Koučování a osobní rozvoj jsou oblasti, kterým se věnuje dlouhodobě. Společně s Jiřím Kuchařem napsali čtyři knihy. Ta nejnovější se jmenuje Tajemství životní motivace.
Jak jste se vlastně s Jiřím Kuchařem seznámili?
Bylo to v roce 2004, když byla výluka NHL. Zavolal mi s myšlenkou, že by chtěl napsat knihu o tajemství hry Jaromíra Jágra. Místo dotazů na Jardu mi ovšem začal vyprávět, jak se během bitvy o Sevastopol roku 1942 odehrála scéna, kterou později popsal velitel obranných operací. Na mírném kopci byli u děla tři vojáci Rudé armády, kteří se dostali do obklíčení německých tanků. V zoufalém momentu, kdy jim hrozila smrt, se do kanónu zapřáhli, vytáhli ho na návrší a odtud tanky zlikvidovali. Když se po bitvě pokusili o rekonstrukci jejich statečného výkonu, museli k tomu použít několika koní. V literatuře se tomu říká spontánní uvolnění hadí síly, vysvětlil nakonec. Rozpřáhl jsem ruce a řekl mu, že na něj čekám už patnáct let. Tuhle scénu z druhé světové války jsme potom použili v naší první knize Poznej sám sebe.
O čem vaše první společná publikace je?
Abychom mohli opravdu poznat lidskou bytost v jejím celku, musíme si položit řadu otázek: Kde jsou hranice lidských možností a kam až se dají posouvat? Existují skryté síly, schopnosti nebo energetický potenciál člověka? Jde o síly psychické, duchovní, anebo se jedná o ovládání dosud neznámých energetických toků, které jsou nebo možná nejsou součástí našeho fyzického-buněčného těla? Nebo se jedná o specifické projevy jiné, zatím neznámé síly? Je možné je trénovat? A může je využívat každý?
Na tyto otázky jsme se pokusili odpovědět. Využívali jsme přitom nejen moje sportovní poznatky a zkušenosti, ale také existenci mimořádných fenoménů doložených v oborech, jako jsou etnologie, parapsychologie, šamanismus, hermetismus a další, které provázejí lidstvo mnohem déle než vrcholový sport, jak jej známe dnes.
Vaše druhá společná kniha je o úspěchu.
Úspěch je magické slovo, které se stalo zvláštním zaklínadlem nejen moderní doby. Chce ho mít většina lidí a kniha Úspěch a jeho spirituální dimenze jej přibližuje z té stránky, kterou bychom mohli nazvat radostná a pozitivní, nikoli tedy z té, která „úspěšně“ vtahuje do záhuby. Věnujeme se v ní především duševně-duchovním předpokladům a podmínkám, potřebným k jeho dosažení - a zároveň ukazujeme skutečnou povahu mýtů a fikcí, které jsou s úspěchem často spojovány. Popisujeme nutné mentální zázemí k dosažení trvalého úspěchu a přinášíme osm důležitých zákonů, kterými se může řídit každý, kdo je vnitřně rozhodnut být v životě a práci bytostně úspěšný. Ve dvanácti klíčích nabízíme setkání se sebou samým, s naším - jungovskou terminologií řečeno – Bytostným Já.
Co může být pro člověka motivací?
Cokoli; pro někoho například „jen“ mít zdravé zuby. Potom je ochotný si je čistit po každém jídle, ráno provádět olejový výplach, který známe z knihy Detoxikace léčivými oleji, a každý večer čistit mezizubní prostory nití.
V knize Tajemství životní motivace popisujeme tři základní druhy motivace. Jsou to motivace k výkonu, motivace k moci a afiliace. Anebo také motivace těla, ega a duše. Všechny mají - podobně jako římský bůh počátku všech věcí Janus - dvě tváře. Jedna hledí vpřed, zatímco ta druhá se ohlíží.
Motivace k výkonu znamená jít za něčím, dát víc gólů než soupeř - anebo je to naopak obava, abych neztratil to, co už mám, spojená třeba se starostí dostat méně branek. Uvádíme k tomu velice silný příběh pašeráka zlata a jeho setkání s kobrou.
Motivace k moci ve smyslu vlastnit, ovládat – anebo naopak strachu, že budu ovládán. V knize u toho samozřejmě nemohl chybět řecký bůh Apollón.
Afiliace, což je slovo odvozené z latinského ad-filiare, přijmout za syna neboli adoptovat, v psychologickém pohledu navazování a udržování kontaktů s druhými, jako touha někomu nebo někam patřit - anebo naopak panika, že zůstanu sám. Silným tématem těchto pasáží je existencialismus.
Jaký je podle vás nejsilnější druh motivace?
Nejsem si jistý, jestli je slovo druh to pravé, ale nejsilnější motivací je bez pochyby mateřská láska. V knize Poznej sám sebe třeba uvádíme příběh matky, která byla schopná v momentu ohrožení svého dítěte nadzvednout dvoutunový džíp. Je to stejná energie jako v té scéně od Sevastopolu.
Jaký motivační příběh považujete ve vaší knize za nejzajímavější?
Je jich tam celá řada, ale za asi nejméně známý považuji Kolumbův. Podle toho, co se později v Novém světě odehrávalo, se mnoho lidí domnívá, že jeho motivací byl zisk, touha kolonizovat a vykořistit neznámé země. Jemu ovšem šlo o něco jiného. Kryštof Kolumbus se zabýval astrologií a chtěl svým činem naplnit poslání velké konjunkce planet, která měla nastat roku 1524. Považoval se za vykonavatele Božího Díla a dopisy podepisoval jako Christoferens. Ten, který přináší Krista. Zdůvodňoval to slovy: „Tyto obrovské říše obývají nesmrtelné duše, pro jejichž vykoupení Kristus, Syn Boží, podstoupil smírčí oběť. A toto poslání mi uložil Bůh; mám je vyhledat a přivést k Evangeliu spásy.“
Může fungovat i negativní motivace?
V knize Tajemství životní motivace jsme přiblížili příběh Mika Tysona. Jiří Kuchař mi vysvětlil, že by ho tam rád dal, protože ho považuje za velmi silný. Vzpomínal, že když byl v roce 1995 v Las Vegas, ptal se v MGM, jestli je možné koupit lístek na jeho zápas. Bylo vyprodáno. Řekl jsem mu, že jsem tam byl o dva roky později na tom slavném souboji, kdy Tyson kousal Holyfielda do uší. V knize jsem popsal, co se před zápasem, během něj a hlavně po něm dělo. Bylo to něco apokalyptického.
Tenhle příběh je příkladem toho, že negativní motivace fungovat může, ale je to božstvo s dvojí tváří, jak jsme nazvali právě tuhle kapitolu. Je to patrné v celých lidských dějinách a vidíme to kolem sebe dodnes. Někteří lidé posilují svoji motivaci negativně, jenže to nikdy nemá dlouhý dech.
Jak se vlastně díváte na sportovní motivaci?
Stejně jako Albert Puig, který vedl fotbalovou akademii fotbalového klubu FC Barcelona a jehož citát jsme v knize Tajemství životní motivace použili: Vychováváme kluky, kteří milují fotbal – a že k tomu později přijdou peníze a sláva, to už je další věc. Věnuji se tomu mnoho let a vím, že je dost obtížné, ne-li nemožné, vychovávat například k motivaci ke sportu jen z pohledu peněz. Jakkoli se dnes sport na peníze naprosto běžně přepočítává a vydělané peníze jsou jedním z kritérií úspěchu, stejně jako góly nebo body.
