Rozhovor s MUDr. Davidem Frejem o nové knize
David Frej proslul svými knihami o ájurvédě, o zdravém střevu, o významu skrytých zánětů v našem organismu a nedávno také o přírodních antivirotikách, na které se podílel. Jeho nová autorská kniha je shrnutím poznatků víc čtvrt století trvající praxe, v níž se zaměřuje hlavně na celkové posílení naší imunity.
Je slovo obranyschopnost správným synonymem pro imunitu?
Imunitní systém má víc funkcí a jednou z nich je rozpoznávání škodlivin a obrana organismu před infekcemi, tedy skutečně obranyschopnost. Kromě toho ale má i další role, například odstraňování vlastních zmutovaných buněk.
Odkdy medicína ví o imunitě?
O imunitě věděli už ve starověkém Řecku. První zásadní poznatky přišly roku 430 před n. l. během moru v Aténách. Za otce moderní imunologie se považují dva významní lékaři 19. století, Robert Koch a Louis Pasteur. Jako první začali vysvětlovat biologický mechanismus infekcí a význam vakcinace, ovšem na termín imunitní systém můžeme narazit až od 60. let minulého století, a sice v souvislosti s rozvojem buněčné imunologie.
Proč se imunita jmenuje zrovna takhle?
Imunita znamená v medicínské terminologii ochrana před nemocí. Slovo imunita se začalo používat ve 14. století podle latinského immunitatem resp. immunis, ve významu zproštění služby nebo povinnosti.
Liší se prostředky používané třeba v antice za Hippokrata nebo v renesanci za Paracelsa od těch současných?
Samozřejmě, liší se terapie autoimunitních nemocí nebo očkování a rozvoj imunologie jako oboru přináší nové, často netušené poznatky o tom, jak funguje imunitní systém. Ovšem stále platí to, co tvrdil už Hippokrates, že všechny nemoci začínají ve střevech. A zásady vyvážené životosprávy nutné pro silnou imunitu jsou platné už od dob před ním, i když se nepopisovaly vědeckými termíny, jaké známe dnes.
Sledujete práci nějakých světových výzkumných středisek?
Ano, například výzkum, který provádějí na University of Southern California, na Harvard Medical School nebo prestižní klinice Mayo.
Jaké jsou další důležité orgány dobře fungujícího imunitního systému?
Uvědomme si, že sedmdesát procent imunitních buněk sídlí ve střevech, kde přichází obrovská plocha sliznic do kontaktu s vnějším prostředím a škodlivinami. Vedle toho je důležité dozrávání imunitních buněk, které probíhá v kostní dřeni a brzlíku. Významné jsou pro nás také sekundární imunitní orgány, například lymfatické uzliny, kde se odehrávají důležité imunitní reakce.
V čem dělají lidé největší chyby, pokud se týká imunity?
Podle zkušeností z mojí praxe jsou tři: Čekají na zázračnou vakcínu, spoléhají se pouze na očkování a nevěnují pozornost životosprávě, která imunitu ovlivňuje zásadně. Osobně považuji životosprávu za základ správně fungující imunity, stejně jako správnou stravu podporovanou doplňky a fytoterapií, krátkodobé půsty a kvalitní spánek.
Jakou roli hrají v otázkách imunity vitaminy?
Velice významnou, zejména pokud jde o vitaminy C a D. Jeho nedostatek je velmi rozšířený v populaci, kde je málo slunečního svitu.
Doporučujete nějakou novinku, která není příliš známá?
Nejedná se přímo o novinku, ale o vědecky prokázané látky na podporu imunity zvané betaglukany a některé byliny, jako je například echinacea neboli třapatkovka nachová. Méně známé jsou bakteriální lyzáty, které působí u lidí se sníženou imunitou, kteří jsou častěji nemocní.
Liší se třeba nějak postupy v různých ročních obdobích?
Pokud se týká imunity, měli bychom se jí systematicky věnovat celý rok, a nenechávat její posilování na dobu, kdy už jsme opravdu nemocní. Určitou výjimku tvoří období chřipkových epidemií, kdy je dobré trošku „přitlačit na pilu“ a užívat vyšší dávky vitaminů C a D.
Co pro dobře fungující imunitní systém děláte vy?
Následuji zásady, které uvádím v knihách proti zánětu a pro silnou imunitu.
Rady a nové poznatky, týkající se imunity, přibližuje MUDr. David Frej ve svojí pravidelné rubrice v měsíčníku Regenerace.
